Blog

Kvalitná a vyvážená strava nie je cestou len k vytúženej postave, ale dokáže nám pomôcť aj so zlepšením zdravotného stavu, dokonca i pri vážnych ochoreniach. Svoje o tom vie aj Evka Cikrytová (zakladateľka projektu Jíme jinak), ktorej sa vďaka rastlinnej strave podarilo schudnúť 20 kíl a dať si do poriadku i svoje zdravie. Recepty na chutné zdravé jedlá začala pridávať na web www.jimejinak.cz a prostredníctvom svojho projektu pomohla už tisíckam ľudí dostať sa do formy a cítiť sa skvelo. V našej Výzve do plaviek 2020 sa s ňou budeš stretávať každú nedeľu vo videách o zdravom stravovaní. V tomto rozhovore sa o nej a jej spôsobe stravovania dočítaš viac.

Nebylo mi dobře už od útlého mládí, chtěla jsem být zdravá a běhat venku s ostatními dětmi, tak jsem hledala sama, když lékaři nevěděli, co se mnou. Někdy v roce 1989 jsem začala dělat první pokusy se zdravou výživou. Taky v té době začaly přicházet první knihy o stravě a alternativní léčbě. Vařila jsem si bylinky, zkoušela různé diety. Jenže mi tehdy bylo teprve 12 let a byla odkázaná na stravu ve školní jídelně a v tradiční české rodině. Ale už tam to začalo.

Od té doby jsem zkoušela různé výživové směry, různé terapie, hledala návod na uzdravení, ale můj zdravotní stav byl horší a horší.

Málem jsem umřela na plicní embolii, čekala mě ještě řada gynekologických zákroků, byla jsem sledována na onkologické gynekologii, nefrologii, hematologii, urologii. Podle vyjádření lékařů jsem neměla mít děti.
Osud to ale zařídil jinak, a když jsem byla s tím správným mužem a byla připravená, bez problémů jsem otěhotněla i porodila. Když se stal ten zázrak, cítila jsem obrovskou odpovědnost za to malé stvoření, které mi vstoupilo do života. Chtěla jsem svoji dceru uchránit od vší té bolesti a trápení, které jsem v ordinacích a na operačních sálech zažívala celý život já. Dala jsem si za cíl, že bude zdravá.
Jídelníček jsem tedy skutečně poctivě a důsledně změnila až s ní, když jsem jí začala vařit první zeleninové a obilné příkrmy a z nedostatku času udělat si jiné jídlo, jsem to jedla s ní. A stal se zázrak, začala jsem se uzdravovat a hubnout.

 

Často se setkávám s tím, že si lidé myslí, že by takto jíst nevydrželi. Ale máte pak vidět, jak se ti stejní lidé tváří, když k nám přijedou na víkend. Tolik chvály, pomlaskávají si, jak jim to moc chutná a chválí si, že jim není po jídle těžko.
Ono není vůbec těžké vydržet něco, co vám dělá dobře a co vám chutná a co vás uspokojí po všech stránkách. Nutričně, emočně, zdravotně. My fakt netrpíme, kamarádi k nám moc rádi chodí na jídlo a jídelníček v našich kurzech si lidé vyloženě pochvalují. Většinou mluví o tom, že jsou překvapeni, že zdravé je chutné. Máme všichni zažito, že co je dobré, to je nezdravé a naopak, že to zdravé je nechutně dietní. Někteří dělají tu chybu, že si neumí zdravé jídlo pořádně upravit. Jedí běžně přesolená, přeslazená a chuťově vyhnaná jídla, a pak si udělají neslanou rýži s nemaštěnou zeleninou. Brrr, to se vážně nedá jíst. :-)
Já nejsem přísná veganka nebo vegetariánka. Právě proto říkáme, že jíme jinak, protože před lety, kdy jsme takto začali jíst, nám nevyhovoval žádný výživový „šuplík“. Základ našeho jídelníčku je skutečně rostlinný, nejíme maso, doma nepoužívám mléko a mléčné výrobky, vejce. Z pohledu naší rodiny a přátel jsme tedy vegani. Ale na cestách si klidně dáme rizoto, které je na másle. Když nemůžeme vybrat dobré zeleninové jídlo, dáme si rybu nebo salát s kozím sýrem apod. Etická stránka veganství je nám velmi blízká a souzníme s ní, ale upřímně přiznávám, že k rostlinnému jídelníčku mě přivedlo zdraví. Soucit se vším živým a pocit, že miluju i tu rýži a mrkev se dostavil až po změně jídelníčku, kdy došlo automaticky i ke změně životního pocitu a myšlení.
Lepek jsem striktně vyřadila na první tři roky, protože jsem se potřebovala uzdravit a protože dcerka měla náběh na ekzém, který po vysazení lepku okamžitě zmizel. Doma vaříme přednostně 10 bezlepkových obilovin a ty 4 lepkové si necháváme na zpestření.
Naše jídla se zřídkakdy opakují, jíme velmi pestře a pořád experimentujeme, proto taky denně přidáváme nové recepty na web. Takže všem, co se obávají, že by to nevydrželi, můžu vzkázat, že jen nevědí, o jaké dobroty přicházejí. A taky, že pokud nejsou nemocní, tak nemusí být tak přísní jako jsem na začátku musela být já, když jsem chtěla se svým zdravím konečně hnout.

 

Samozřejmě, podívejme se, kolik sportovců se s námi stravuje jinak. Máme mezi příběhy čtenářů i profesionály, se kterými natáčíme video, běžce, plavce, boxery, cyklisty i závodníky, co podstupují několika denní extrémně těžké závody v několika různých disciplínách. Dnes už je řada slavných veganů sportovců, třeba naše Martina Navrátilová, která prosazuje rostlinnou stravu jako cestu, jak sportovat vrcholově s dobrými výsledky i po čtyřicítce. Když se podíváte na film „Game Changers“, uvidíte řadu mužů a žen, kteří jsou špičkoví sportovci, olympionici a kteří jsou vegani. Mnozí z nich mají skvělé výsledky právě až po změně jídelníčku. A nejsou to všechno jen štíhlí atleti, jsou mezi nimi i siláci. Třeba iron man Patrik Baboumian. Tenhle člověk zvedne auto, roztáhne kamion. Získal světový rekord v chůzi s 555 kg závažím na 10 metrů v své váhové kategorii do 105 Kg. Takže žádný drobeček. Ale ukrutný silák!
A co jedí všichni tito sportovci? No rostliny. Bílkovin mají dostatek, protože chytře využívají obiloviny a luštěniny, ořechy a semínka. Ti, co jsou na našich stránkách v našich příbězích, jedou podle našich jídelníčků. A bílkovin mají dostatek, svaly neztrácejí. Naopak. Rychleji se regenerují a lépe se jim hojí zranění ze sportu.

 

Detaily si vysvětlíme ve Výzvě do plavek, chci tomu věnovat celé jedno video, protože ve snídaních se skutečně velmi chybuje. Snídaně by měla doplnit tekutiny a minerály, které ztratíme přes noc, měla by nám dodat energii na celé dopoledne, ale přitom nezatížit trávení. Nemělo by to tedy být pečivo, neměl by ve snídani figurovat cukr ani nic, co naše trávení ochladí. Tedy ovocné saláty, smoothie, jogurty apod. nejsou dobrou volbou. Můžete hádat, co je tedy ideální teplá a mokrá snídaně, jen prozradím, že káva to není.
 

I toto budeme více rozebírat ve Výzvě. Ale ve stručnosti je to tak, že kombinací obilovin a luštěnin nabídneme tělu širokou paletu bílkovin. Naše tělo si neumí vyrobit samo esenciální aminokyseliny a těch se část nachází v luštěninách a část v obilovinách. Obvykle nejsou ani v obilí ani v luštěninách zastoupeny všechny, proto je zkombinujeme a dáme tělu na výběr, aby si vzalo, co potřebuje. V této formě jsou lehce dostupné.
Obilí plus luštěnina, to je klasická kombinace, na které přežili všechny národy. Schválně, jestli víte, kde se tradičně jedla kombinace fazole a čočka, kde hrách a kroupy, kde rýže a čočka, kde sója a rýže a kde pšenice a cizrna? Určitě budete vědět, která dvojice je typická pro Asii, které pro Mexiko, která pro Indii a která pro naše země. Zelenina tu pak hraje roli vyrovnávače acidobasické rovnováhy, je totiž zásadotvorná. Navíc jen obilí a luštěniny, to by byla trochu nuda. Zelenina doplní kromě živin také barvy a šťavnou složku pokrmu. Pro mě je tato trojice zásadní, protože běžně nejím živočišné výrobky, je to tedy pro mě skvělý zdroj bílkovin.

 

Kdo má vejce rád, ať si je klidně ve stravě nechá. Ale ať si kupuje kvalitní, z dobrého zdroje a nepřehání to s nimi. Když jsem takhle začínala vařit a péct, prostě jsem ho zkusila v běžných receptech vynechat. A co se nestalo - vajíčko tam většinou vůbec nechybělo. To mě povzbudilo a začala jsem vařit a péct i vyloženě vaječné pokrmy. Časem jsem našla jídla, která chutnala jako typická vejce – tofu, dýně apod. Umíme i chleba „ve vajíčku“ nebo „vejce na tvrdo“, ale vše rostlinné.
Tam, kde je potřeba dodat nějaké pojivo, se dá přidat namočené chia semínko nebo lněné semínko, které produkují slizové látky a dobře pojí. Jinde se více hodí přidat do mouky jablko, dýně, cuketa nebo jiné ovoce a zelenina. Vysadit vejce pro mě bylo naprosto nejsnazší. Horší to bylo s cukrem, kávou a čokoládou. :-)

 

Těch důvodů je celá řada. Na začátku jsem si s nimi vylepšovala maminkovské příkrmy do podoby, která chutnala i mě – dospělé kojící ženě. Dítěti jsem udělala rýži s mrví bez soli a bez oleje, sobě dochutila a jedlé jídlo bylo rychle na světě. Hlavně jsou to ale cenné zdroje minerálů, enzymů a dalších látek, kterých máme dnes obecně všichni nedostatek. Chybí nám vlivem našeho špatného životního stylu. Pak je také dobré vědět, že dnešní plodiny neobsahují zdaleka tolik potřebných látek jako dříve. Půda je vyčerpaná, způsob pěstování a skladování pak připravuje zeleninu, ovoce a jiné plodiny o další a další cenné látky. Většina populace je těžce podvyživená, přestože má nadváhu – jsme demineralizovaní.
Někdo to řeší doplňky, kde je otázka, za jakou cenu a kolik z nich dokážete vstřebat. Dříve jsem je taky kupovala, abych vůbec nějak fungovala. Dala jsem za ně měsíčně kolem 2 tisíc korun. Za posledních 10 let jsem tedy těžce v plusu, kolem 120 tisíc. Teď už totiž dávám přednost chytrému přírodnímu způsobu ve formě zdravých dochucovadel v podobě miso pasty, ume octa, jablečného octa, kvalitní sojové omáčky a dalších fermentovaných produktů.
A mořské řasy? To je prostě další zelenina z ještě relativně čistého zdroje a velmi bohatá na minerály. Všechny uvedené produkty nás jemně detoxikují, doplňují to, co nám chybí. A cenově je to zanedbatelné, dává se jich trochu, takže se naprosto ztratí v nákladech na jídlo. Tyto všechny doporučuji mít doma i v rámci první pomoci. Dokážeme s nimi léčit akutní i chronické stavy. Nejsou to jen skvělá dochucovadla, díky kterým dostane jídlo „říz“, ale jsou to léky. Když je běžně používáme, průběžně se léčíme, zbavujeme se zánětů, je to prevence před cévními onemocněními, před rakovinou a dalšími civilizačními chorobami. Dříve lidé běžně kvasili, nakládali, sušili byliny a uměli je používat. My se k tomu postupně vracíme a objevujeme kouzlo již dávno objeveného.

 

Existuje celá řada diet, které vám pomohou shodit. Dvacet let jsem hledala, takže bych mohla napsat román o tom, co se dá všechno jíst a kolik na tom shodíte. Ale otázka je, za jakou cenu, myslím zejména zdravotně, (ale leze to obvykle i nesmyslně do peněz) a jak se to dá dlouhodobě udržet. Mně se osvědčilo, že upravit si celkově životní styl a rostlinnému jídelníčku dát přednost, je cesta k dlouhodobě udržitelné váze bez nutnosti se omezovat, mít hlad, trpět nechutné diety a trápit se. Nemusíte se vzdát masa, vajec či mléčných výrobků od teď navždy. Ale omezit je, vybírat si kvalitní  a během redukce váhy se jim ještě více vyhnout je zaručená cesta.
Já se takto stravuji od roku 2009, a přestože už nemám čas chodit do fitka, protože mě plně zaměstnávají naše děti, domácnost, zahrada a pole, nemám s váhou problém. Jím dosyta, nemám hlad, můžu si dát zdravý dezert klidně denně a nejsem unavená, nemocná, neberu léky jako dřív a váha je stejná plus mínus kilo podle ročního období. Mě se to po těch letech hledání jevilo zprvu jako zázrak, ale nejsem, samozřejmě, jediná, ani to není z mé hlavy. Je to jen návrat k tradiční výživě. A že to funguje, to nám dnes a denně potvrzují tisíce lidí, kteří přicházejí na naše stránky a procházejí našimi kurzy s fantastickými výsledky, kdy se jim i celé léta nedařilo na různých dietách shodit.
U nás je hubnutí jen vedlejší kosmetický efekt toho, že se tělo uzdravilo. A to považuji za důležitější, byť se každá chceme ve svém těle cítit dobře. Zázračné potraviny jsou právě ty, které jsem dala do týdenního jídelníčku do Výzvy do plavek. Když se totiž sportuje a dobře jí, tak je efekt mnohem rychlejší. Tělo dostává živiny, takže nezadržuje zásoby a pustí všechny nadbytky, které má uložené. Kdo dobře jí, má dobrou náladu a sílu cvičit, takže je to dokonalý synergický efekt. S tímhle jídelníčkem lidé nebudou mít hlad, budou hubnout a ještě se začnou uzdravovat.

 

To každopádně, však já takhle začala vařit právě svému děťátku. Neznám lepší výživu pro děti. Naše děti vyrostly na receptech, které vidíte v jídelníčku a na našich stránkách. Nikdy nebraly antibiotika nebo běžné léky na předpis či volně prodejné z lékárny, nikdy nebyly týden v posteli. Neznáme bolení ouška, bříška, hlavičky. Jsou to chytré aktivní holky, je jim 8 a 11 let, sportují (dokonce závodně, zvládají 3 fázový trénink na soustředění), mají spousty kroužků a zájmů.
Ostatní maminky se k nám přidávají až když mají děti alergie, ekzémy a jiné zdravotní problémy, to je pak čeká nepříjemná fáze přeučování dětí na zeleninu apod. Ale stojí to za to v každém věku, byť by se měl jídelníček jen rozšířit. Děti, kterým takhle maminky začnou vařit, se zbavují zahlenění, angín, ekzémů, alergií, dokonce máme úspěchy s epilepsií i histaminovou intolerancí. Vlastně není nemoc, kde by strava nehrála roli v léčbě.

 

Mnoho žen má po obědě chuť na kávu a dezert, protože potřebují pauzu od povinností a toto je cesta, jak si ji legalizovat. Dalším, a bohužel velmi častým důvodem je to, že mají vyčerpanou slinivku. Když se podíváte na příběhy našich čtenářek, uvidíte v každém druhém příběhu větu: „A přestala mě honit chuť na sladké,“ nebo „ani to kafe už nepotřebuju“. Jakmile si srovnáte trávení, zmizí nezdravé chutě, vyčerpání a potřeba doplňovat energii cukrem a uvolnění kávou. Než se tak stane, chvíli to trvá, protože na poškození trávení jsme většinou pracovali nevědomky celý život a mnohdy už do vínku nedostali zrovna dobrý základ. Pak to chce chutě uspokojit zdravým dezertem, který moc nezatíží.
Ideální je ovoce, v létě syrové, v chladných dnech pak tepelně upravené. Další možností jsou obilné krémy na bázy amasaké (fermentované obilí), moučníky bez bílé mouky a cukru. Na našich stránkách jsou stovky receptů bez cukru, bílé mouky, vajec a mléka, řada je i bezlepková. Těmi si na začátku pomáháme, dokud nás chuť táhne ke konvenčním sladkostem. O svačinách a dezertech budeme ve Výzvě taky ještě hodně mluvit, protože je to problém skutečně velmi rozšířený.
 

Když se upraví jídelníček a přidá se pohyb, tak se dílo povede, to je tutovka. Může to brzdit zpomalený metabolismus, rozhozený hormonální systém, případně i vlastní psychika, kdy se tolik upínáme na váhu ve smyslu „Musím shodit 20 kg!“, až se nám tělo zablokuje a drží zásoby zuby nehty. V těchto případech radím mít se ráda a být trpělivá. Až nám tělo uvěří, že to není další pokus, že budeme dodávat živiny stále a že je tam venku bezpečno, tak se váha upraví. Často v tom hraje roli špatná funkce štítné žlázy, ale i ta se vlivem stravy a zlepšené psychiky (kterou zlepší strava) dá postupně do pořádku a ženy nejen shodí, ale většinou se zbaví i léků.

Keď si chceš pozrieť, čo napríklad sa bude rozoberať vo Výzve, pozri si ukážku z úvodného videa, ktorým už v pondelok 4.mája otvárame našu Výzvu do plaviek 2020:

 
Ďakujeme krásne Evke z portálu Jíme Jinak za inšpiratívne slová a tešíme sa na ďalšie infošky, ktoré bude s nami zdieľať vo Výzve do plaviek 2020. Vidíme sa? :-)

 
Presvedč sa, že aj rastlinné recepty vedia byť veľmi chutné:
Tip na obed do 20 minút aj pre vegánov: soté z tofu so zeleninou a fazuľou v paradajkovej omáčke
Tip na rýchly obed bez mäsa do 30 minút: karfiolové kari s tofu
Fantastický brokolicový šalát s edamame a zelenými fazuľkami na orientálny spôsob