Blog

Naše fit mamičky, pozor, pozor! Máme pre vás skvelý rozhovor s trojnásobnou mamičkou Luckou 😊. Vyrozprávala nám, ako to má s chudnutím, pohybom a so zdravým životným štýlom už od puberty a ako sa to menilo vekom a s pribúdajúcimi detičkami 😊. Obzvlášť chcem upozorniť na posledné 2 otázky v rozhovore, ktoré sú krásne motivujúce a určite vás nakopnú k láske k pohybu.

Bylo mi asi 13 let, když jsem začala být nespokojená se svojí váhou a postavou. Jedla jsem dost nezdravě, hlavně sladké, často jsem slýchávala: „Jen si dej, však ty to vyběháš. Potřebuješ růst!“

Jenže čím jsem byla starší, tím více jsem seděla u učení nebo počítače a méně „vyběhávala“ energii, kterou jsem denně přijímala. A tak jsem se dostala až na váhu 63 kg při 164 cm.

Rozhodla jsem se začít cvičit, ale místo podpory jsem dostala pouze destruktivní radu: „Nežer a makej tak, až uvidíš hvězdičky.“

Samozřejmě mi to připadalo logické – nízký příjem a velký výdej mi zaručí štíhlou postavu. Výsledkem ale byl začarovaný kruh, kdy mi po intenzivním cvičení chyběla energie, kterou jsem nedoplňovala ze stravy, a následnou únavu a vyčerpání jsem kompenzovala rychlými cukry, protože to bylo nejrychlejší řešení, jak získat trošku energie. Následovaly výčitky svědomí, že jsem to nezvládla, a šla rychle zase cvičit, abych zhubla. A začarovaný kruh byl na světě.

Po třech až čtyřech týdnech jsem to vzdala úplně, abych za pár měsíců začínala stejně špatně znovu. Takový životní styl byl dlouhodobě neudržitelný, proto opět po pár týdnech následovala rezignace a konec se snahou cvičit. Takto se to opakovalo přibližně 4 roky, než jsem poprvé otěhotněla.

Syn byl velice akční dítě a doslova mě donutil najít v pohybu zalíbení. Základ spokojeného života je totiž umět si najít ve všem, co nám život přichystá, to pozitivní. Každá situace má i pozitivní stránku, jen se třeba ta pozitivita neprojeví hned, ale až po nějakém čase. Proto jsem se během pár měsíců po porodu dostala na váhu 58 kg, tedy méně než před těhotenstvím (63 kg). Ručička na váze klesla ještě více, a to na 56 kg po druhém porodu.

Snižující váha mi přesto nezajistila spokojenost – cítila jsem, že i když ručička na váze ukazuje pěkné číslo, připadám si nezdravá, slabá, unavená, mám potíže s trávením, bříško mám neustále nafouknuté. Tou dobou, v polovině roku 2019, jsem objevila Fitshaker.

Na první pohled mě projekt velice zaujal, ale po předchozích osobních zkušenostech se cvičením jsem si nedávala příliš šancí na úspěšnou změnu životního stylu. První půl rok jsem se v programu rozkoukávala, občas si zacvičila, pustila nějaké video o zdravém stravování, ale někdy jsem Fitsheker nespustila několik týdnů.

Až do chvíle, než na mě jednoho prosincového dne vyskočila upoutávka na Novoroční výzvu 2020. Tenkrát se to ve mě zlomilo a já si řekla, že tentokrát to bude jiné. A bylo.

Doslova mě nadchnul do detailu promyšlený systém výzvy, její pestrost od poklidných cvičení, jako je pilates nebo joga, až po HIIT-ka, kdy jsem myslela, že vypustím duši. Zamilovala jsem se do dynamiky celého programu, promyšlenosti, kdy jsem jeden den procvičila horní polovinu těla, druhý den spodní polovinu, třetí den bylo kardio, čtvrtý den celotělovka, doslovala jsem hltala každou zelenou fajfku, která mi označila odcvičené video, a ten pocit překonávání sebe sama, když mi kalendář počítal odcvičené dny V ŘADĚ ZA SEBOU.

Hlavně ty dny pro mě byly velikou motivací – přeci se na to po tolika dnech cvičení bez přerušení dneska nevykašlu! A když už se nějaké negativní myšlenky objevily, přišel mi od týmu Fishakeru mail a obsah mě znovu nakopnul.

Během Novoroční výzvy 2020 a následné Výzvy do plavek 2020 jsem se zamilovala do pravidelného pohybu, ale stále jsem si nevěděla rady s jídlem. To nejlepší ale teprve přišlo, kdy se v Plavkové výzvě 2020 objevila Evička Cikrytová a její stravovací videa. Na první poslech jsem si říkala, že to přeci nemůže fungovat, že podle těchto principů bych se nezvládla stravovat dlouhodobě.

Neměla jsem ale co ztratit a šla do toho s tím, že vyzkouším doporučené stravování a přestat mohu kdykoli, když mi to nebude vyhovovat. A teď, po roce a půl, mohu říci, že přestože se dle zásad Evy Cikrytové nestravuji 100%, vzala jsem si z jejích doporučení mnoho a takhle zdravě jsem se nikdy v životě necítila.

Díky motivačnímu systému Fitshakeru jsem si ze cvičení vytvořila pravidelnou, téměř denní rutinu, kterou mi nepřerušilo ani třetí těhotenství 😊.

Díky tomu, že mám srovnání se dvěma předchozími těhotenstvími, kdy jsem se vůbec cíleně nehýbala, jsem přesvědčená, že ano. Třetí těhotenství i následné šestinedělí bylo nejvíce FIT ze všech. Už 3 hodiny po porodu jsem si připadala, jako bych nikdy nebyla těhotná, mohla jsem dělat cokoli.

Ctila jsem ale šestinedělí a přestože jsem se cítila skvěle, hodně jsem odpočívala a nechtěla začínat s intenzivnějším posilováním.

Že čekáme miminko, jsem zjistila pár dnů před začátkem Novoroční výzvy 2021. Protože jsem se ale cítila skvěle, cvičila jsem s malými úpravami (vynechala jsem skoky a břicho posilovala se zaměřením především na šikmé břišní svaly, ale nevynechala jsem ani lehké posilování přímého břišního svalu) novoroční výzvu až do konce druhého měsíce těhotenství.

Pak přišly silné celodenní nevolnosti, takže jsem přibližně měsíc nezvládla vůbec cvičit, ale zimní mrazivý vzduch mi ulevoval od nevolností, proto jsem začala hodně chodit na svižné procházky 8-10 km denně. Od začátku čtvrtého měsíce až do porodu jsem s Fitshakerem cvičila Gravid yogu a Baby Fit program (videa jsem střídala podle aktuální chuti na cvičení) ráno po probuzení na lačno a procházky mi zůstaly na odpoledne 😊.

Prvním „cvičením“ po porodu se staly svižné procházky s miminkem v šátku na čerstvém vzduchu, přibližně od 2 týdnů po porodu na pár kilometrů. Kondice se mi rychle vrátila a už měsíc po porodu jsem v pohodě zvládala svých 8-10 km denně včetně živého batůžku (miminka) na hrudi 😊.

Na konec šestinedělí mi krásně navázala Harmonická výzva 2021, takže jsem využila klidnější charakter této výzvy a pomaličku se vrátila do svého (před)těhotenského cvičebního režimu.

Po skončení harmonické výzvy, 3. měsíc po porodu, jsem pak navázala programem Mommy Fitness, jako s prvním dynamičtějším a silovějším cvičením po porodu, který mi končí krásně na začátku Novoroční výzvy 2022. Takže pevně věřím, že na Novoroční výzvu budu připravená 😉.

Určitě ano. Přestože jsem u prvního těhotenství přibrala pouze 8 kg, stejně jako při třetím, nevyhnuly se mi některé těhotenské nepříjemnosti – bolesti zad, křeče v nohou, pálení žáhy, únava, tvrdnutí bříška. Druhé těhotenství pro mě bylo nejnáročnější, protože jsem měla už jedno akční dvouleté dítko, které potřebovalo spoustu pozornosti a pohybu. Pro takto aktivní dny mi ale chyběl pevný svalový základ a podepsalo se to i na těhotenských nepříjemnostech, především silnými bolestmi zad, bolestmi stydké spony, časnými poslíčky a velkou únavou, kterou jsem kompenzovala nezdravými potravinami. I tak se mi ale podařilo 12 těhotenských kil během prvních pár měsíců shodit.

A třetí těhotenství? Kdybych teď v náručí nechovala miminko (a neměla jsem zpočátku silné nevolnosti), tak snad ani nevím, že jsem byla těhotná 😊. Až do porodu mi nebylo vůbec nic, dělala jsem všechno tak, jak jsem byla zvyklá, bříško mě neomezovalo, žádné bolesti ani nepříjemnosti, i po psychické a emoční stránce jsem byla klidná a vyrovnaná. Dokonce jsem si přála, aby těhotenství nekončilo, tak krásně jsem ho prožívala. Miminko mě vyslyšelo a já si ho mohla v bříšku užívat až do konce 42. týdne, kdy se nakonec z ničeho nic, bez jakýchkoli ohlašujících příznaků blížícího se porodu, rozhodlo narodit.

Cvičení z pohodlí domova je pro mě snad ten největší benefit Fitshakera. Několikrát mě kamarádky lákaly do posilovny nebo na organizovaná cvičení, ale nemám ráda pohledy cizích lidí, člověk ztratí spoustu času přesuny do a z fitka, doma se ještě musí sbalit, pak vybalit, po sprše ve fitku si pak nemůže jen tak sednout nebo lehnout a užívat si pocit ze cvičení (pokud tedy zrovna ráno nepospíchá do práce), musí se ještě přesunout domů, a to by se mi v mrazech opravdu nechtělo. Ve fitku se také musíte vejít do provozní doby a finanční náklady jsou také mnohonásobně vyšší, obzvlášť když chcete cvičit denně. To už se snad ani s dětmi a zaměstnáním nedá skloubit 😁.

Moje rutina před mateřskou byla 4.20 budíček, 4.30 cvičko + sprcha, 5.15 příprava snídaně a svačin pro děti a oběd pro sebe a manžela do termosky do práce a 5.45 odjezd do práce. Po práci pak vyzvednout děti, napsat úkoly, sbalit školní tašky, uvařit na další den, uklidit, atd., atd. Pokud bych nemohla ráno cvičit z pohodlí domova s velkou časovou úsporou, ke cvičení mimo domov bych se už nedostala.

Teď na mateřské je to klidnější, ale stejně nejraději cvičím ráno, když všichni ještě spí, dříve, než jdu chystat snídani a svačiny školákům. Za jedno je to jistý čas pro sebe bez odbíhání k miminku a za druhé si děti přes den zaslouží moji pozornost v co nejvyšší možné míře.

Milé maminky a budoucí maminky. I cesta je cíl. Fitshaker mě naučil, že není nutné začít video a bez přestávky ho dokončit. Je samozřejmě lepší udržovat se určitou dobu v nějakém tempu, ale s malými dětmi, kdy mnohdy opravdu není čas 30 minut v kuse (+ převlečení a sprcha!) se počítá každý jeden cvik, každý jeden pohyb, každá jedna sekunda věnovaná pohybu.

Díky Fishakeru si na „cvičení“ vzpomenu klidně i 20x za den – při vaření zatáhnu bříško a podsadím pánev, nádobí z myčky vyklízím zásadně přes dřepy (a pěkně pro každý talíř jeden dřep 😉), stejně tak i sbírám věci ze země, o přebalovací pult dělám kliky nebo s miminkem hrajeme na BU-BU-BU, kdy při dřepu mizím za přebalovacím pultem a zase se objevím s BAF! Nebo třeba při hraní na hrací podložce si s miminkem povídám v planku, v širokém sedu rozkročném, protože i strečink je důležitá součást zdravého těla, a při pasení koníčků zase posiluji záda s miminkem buďto Andrejčiným „plaváním“, nebo třeba v pozici kobylky. A v mnoha a mnoha dalších situacích, které mi běžný den nabízí.

Každou činnost se snažím dělat prostřednictvím cviku, kdykoli si jen vzpomenu. Ono se to nezdá, ale ve výsledku pak třeba za den uděláte 50 nebo více dřepů, strávíte celkem možná i 3 minuty v planku a to všechno se počítá. Během závěru těhotenství se mi samozřejmě těžko protahovaly nohy, proto jsem je po porodu měla zkrácené. Protože ale máme koupací kyblík pro miminko ve velké vaně, je nutné se k němu předklonit – a dá se to udělat pohodlně s pokrčenými koleny a kulatými zády nebo cvičebně. Já si vybírám vždy druhou možnost, kdy jsem si takhle krásně nenásilně ponatahovala zadní stranu nohou a při držení rovných zad se zataženým bříškem zároveň i posiluji. Na kondici je to opravdu znát, přitom člověk vůbec nemusí mít čas na cvičení 😊.

Maminky, buďte tvořivé a čím častěji si vzpomenete, že teď můžete „cvičit“, tím snadněji vám cvičení vpluje do běžného života, stane se jeho automatickou součástí i bez přemýšlení. Krůček za krůčkem budete kráčet na své cestě za zdravějším JÁ. Moc vám držím palce, ať si na této cestě udržíte vždy dobrou náladu a úsměv na tváři. Proto s ÚSMĚVEM jde všechno líp 😊.

Poď budovať rovnaký návyk aj ty, nech sa cvičenie stane tvoje dennou súčasťou a bude ti robiť rovnakú radosť ako Lucke: